Močové cesty

Navigace: Téma: Močopohlavní ústrojí | Stáhnout v PDF | Fotogalerie

Vypracoval: Libor Luňáček

Obsah:

• Ledvinové kalichy a ledvinová pánvička
• Močovod
• Močový měchýř
• Ženská močová trubice
• Mužská močová trubice

Ledvinové kalichy (calices renales) a ledvinová pánvička

• kalichy = nálevkovité útvary, do kterých jsou vsazeny papillae renales
• dělíme:
  • malé (calices renales minores): 7-13, ústí do nich papillae renales
  • velké (calices renales majores): 2-3, vznikají spojením malých kalichů

Ledvinová pánvička (pelvis renalis)

• def.: dutý svalový orgán ventrodorzálně oploštělý, fce: rezervoár moči, kapacita 3 - 8 cm³, chirurg. kap. 2 - 5 ml; lok.: sinus renalis, mediokaudálně přechází v ureter (asi 1 cm pod hilum renale)
• typy:
  • dendritický - s dlouhými úzkými kalichy
  • ampulární - s krátkými širokými kalichy
• topografie:
  • ventr.: rr. praepelvici a. renalis, v. renalis
  • dorz.: r. retropelvicus a. renalis

Nahoru

Močovod (ureter)

• dutý sval. orgán uložený retroperitoneálně; délka: 30 – 35 cm (u novorozence 4 – 7 cm); průměr 4 – 5 mm (v místech zúžení průměr 3 – 4 mm)
• topograficky dělíme:
  • pars abdominalis: 13-15 cm, ↓ po m. psoas major k linea terminalis
  • pars pelvina: 13-15 cm, subperitoneálně, směřuje dopředu, dolů a mediálně; dělíme na: a) portio parietalis, b) portio visceralis
  • pars intramuralis: 5-8 mm, prochází šikmo stěnou měchýře, vyúsťuje štěrbinovitým otvorem (orificium ureteris)
• 3 fyziolog. zúžení:
  • v místě přechodu pánvičky v ureter (isthmus ureteris)
  • v místě přechodu přes vasa iliaca
  • v místě průchodu stěnou měchýře

Topografické vztahy močovodu

• břišní úsek:
  • vpravo - ↓ po přední straně m. psoas major, k linea terminalis, kříží n. genitofemoralis; ventrálně ho kříží (kranikaudálně): pars desc. duodeni, vasa testicularia/ovarica dex., vasa colica dex., radix mesenterii; při přechodu do pánve přechází přes vasa il. ext.
  • vlevo - ↓ po m. psoas major, k linea term., kříží n. genitofemoralis; ventrálně ho kříží: flexura duodenojejunalis, vasa testicularia/ovarica sin., vasa colica sin., mesocolon sigmoideum; při přechodu do pánve přechází vasa iliaca comm.; X! od aorty vzdálen 2,0 – 2,5 cm
  • mezi uretery a velkými cévami (aorta, VCI) – mízní uzliny (vlevo + ganglia lumbalia)
• pánevní úsek:
  • vlevo i vpravo vztahy stejné; v portio parietalis ureter uložen povrchově → plica ureterica (nekonst. peritoneál. řasa); průběh: mediálně od vasa obturatoria → ventrálně a více mediálně k měchýři
  • rozdíly v pohlaví:
    • u ♂: před vstupem do měchýře se kříží s chámovodem (ten uložen mediálně od ureteru); místo kde ureter vstupuje do měchýře → v úrovni spodiny excavatio rectovesicalis (Prousti) – odpovídá vrcholku semenných váčků
    • u ♀: ve vztahu k lig. latum uteri a a. uterina dělíme:
      • za lig. latum uteri – ureter běží pod a. uterina, směřuje mediálně
      • na spodině lig. latum uteri – uprostřed vzdálenosti mezi hrdlem dělohy a stěnou pánve - kříží se s a. uterina
      • před lig. latum uteri – směřuje mediálně a vpřed do moč. měchýře (kříží ventrolat. stěnu vaginy)

Nahoru

Močový měchýř (vesica urinaria, řec. urocystis)

• dutý sval. orgán uložený v malé pánvi za sympfýzou (od ní jej odděluje spatium retropubicum s. praevesicale Retzii)
• fyziolog. kapacita: 250 – 300 ml (X! nucení na močení), max. kapacita: až 750 ml; kapacita u novorozence: 50 – 80 ml; při náplni 300 ml → měchýř 2 – 5 cm nad symfýzou
• tvar: závisí na faktorech (náplň, věk, pohlaví, náplň a tlak okolních orgánů, ...), u novorozenců: vřetenovitý, není patrný fundus
• části:
  • apex – směřuje ventrokraniálně → lig. umbilicales medianum (spojení měchýře s pupkem)
  • corpus – nejobjemnější část, plochy: facies laterales (inferolat.), facies ventralis (ant.), facies sup. (intestinalis), facies dorsalis (post.)
  • fundus – spodina, ze stran do ní ústí uretery
  • cervix – hrdlo měchýře, dole vpředu → ostium urethrae internum
• trigonum vesicae (Lietaudi) – rovnoramenný (až rovnostranný) trojúhelník o délce strany 2,0 – 2,5 cm, vrcholy tvoří: ostia ureterum (šikmé štěrbiny, horní okraj ostrý, opatřen valvula ureterica, dolní okraj přechází ve sliznici měchýře; mezi ústími → plica interureterica, za ní pak vzniká fossa retrotrigonalis – u starších ♂) a ostium urethrae internum (u mladých kruhovité, u starších štěrbinovité, sliznice vyzdvižena v anulus urethralis; do ústí může z dors. stěny vyčnívat plochá vyvýšenina uvula vesicae)
• mezi ostia ureterum a ostium urethrae int. → Bellovy snopce → z mediál. strany ohraničují fossae paratrigonales

Topografické vztahy močového měchýře

• facies intestinalis: kličky střeva, u ♀ navíc část těla dělohy
• ventr.: spatium retropubicum s. praevesicale Retzii (obsah: řídké vazivo, žil. pleteně, ligg. pubovesicalia, u ♂ navíc ligg. puboprostatica)
• lat.: m. obturatorius int., m. levator ani, cévy (vasa iliaca ext., vasa obturatoria)
• dorz.:
  • ♂: semenné váčky, ampuly chámovodů, rektum; rektum naléhá na měchýř v trigonum interampulare (mezi ampulami chámovodů); mezi rektem a měchýřem → excavatio rectovesicalis (Prousti)
  • ♀: pochva, děložní hrdlo; mezi měchýřem a dělohou → excavatio vesicouterina
• paracystium → kolem měchýře tvoří "lůžko":
  • ventr.: fascia umbilicopraevesicalis (Delbetova fascie) – sahá od pupku ke spodině měchýře
  • dorz.: fascia rectovesicalis (aponeurosis prostatoperitonealis, Denonvilliersova fascie); obě fascie se spojují laterálně v pochvě (v ní probíhají krev. cévy k měchýři)
• fixace měchýře: nejlépe fixovaná část – fundus, cervix s ostium urethrae internum;
  • ventr. + lat.: ligg. pubovesicalia (u ♂ + ligg. puboprostatica)
  • dorz.: ligg. rectovesicalia (u ♀ + ligg. vesicouterina)
  • kaud.: u ♂ s prostatou ke spodině pánve, u ♀ moč. rourou (průchodem skrze diaphragma urogenitale)

Nahoru

Ženská močová trubice (urethra feminina)

• délka: 3 – 4 cm, průměr 7 – 8 cm; zač.: ostium urethrae internum (lok.: dole vpředu hrdle měchýře), vyústění: ostium urethrae externum (na papilla urethralis mezi labia minora pudendi 2,0 – 2,5 cm pod clitorisem)
• úseky:
  • pars intramuralis – nejkratší, prochází stěnou měchýře
  • pars pelvina – 4/5 délky urethry, probíhá mezi měchýřem a diaphragma urogenitale
  • pars perinealis – v diaphragma urogenitale
• lumen: a) prox. – hvězdicovitý, b) dist. – sagitálně štěrbinovitý
• topografické vztahy:
  • ventr.: vazivo, plex. pudendus (Santorini)
  • dorz.: stěna pochvy
  • lat.: v pánevním úseku žilní pleteně, v hrázovém úseku bulbus vestibuli
• fixace – např. spojení s diaphragma urogenitale, vazivové spojení s okolím (s m. levator ani, s periostem kosti stydké, s poševní stěnou)

Nahoru

Mužská močová trubice (urethra masculina)

• délka: 15 – 20 cm (u dospělého ♂); zač.: ostium urethrae internum, vyústění: ostium urethrae externum na glans penis;
• úseky:
  • pars intramuralis – prochází stěnou měchýře; hladká svalovina
  • pars prostatica (3-4 cm) – prochází prostatou, pokračování uvula vesicae → crista urethralis (na ní collicus seminalis) → frenulum urethrae
  • pars membranacea (1-2 cm) – skrze diaphragma urogenitale (resp. m. transversus perinei prof.)
  • pars spongiosa – v corpus spongiosum penis; ústí zde gll. urethrales et bulbourethrales (Cowperi)
• těsně před ostium urethrae ext. je 2 cm dlouhá vřetenovitá fossa navicularis (v její horní (dorsální) stěně – valvuva fossae navicularis) → z jejího horního okraje → recessus fossae navicularis
• klinické dělení:
  • urethra post. (= zadní urethra) = pars intramuralis, membranacea, prostatica; tzv. urethra fixa
  • urethra ant. (= přední urethra) = pars spongiosa; tzv. urethra mobilis
• průběh: esovitý, 2 zakřivení:
  • curvatura subpubica – konkavitou obrácena ventrokraniálně
  • curvatura praepubica – konkavitou obrácena dorzokaudálně

Nahoru